Výzkumák

„Tenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát,“ zpívala kdysi česká legenda country music Michal Tučný. A i když z toho asi Dan Morávek ani Míra Holub nebudou příliš nadšeni, nenapadá mě lepší písnička, která by lépe vystihovala neuvěřitelné okolnosti vzniku nejlepšího společenského a kulturního prostoru, jaký kdy měl Liberec k mání. Bývalá zkušební hala Výzkumného ústavu textilních strojů je součástí komplexu budov, který Liberecký kraj během několika let přemění na moderní kancelářské objekty. Ještě než se tak ale stane, pustili se Dan s Mírou neohroženě do dobrodružství, které od základů překresluje mapu dosavadního kulturního dění v Liberci. Seznamte se, Výzkumák.

Praha má MeetFactory nebo Vnitroblock, my máme Výzkumák. Ale troufám si tvrdit, že jsme na tom ještě mnohem líp. Zatímco MeetFactory je dost z ruky a ve Vnitroblocku musí hudba přestat hrát přesně úderem desáté večer, nic takového vám ve Výzkumáku nehrozí. Najdete ho totiž v naprostém centru města, s obrovským parkovištěm zdarma hned vedle, a aby toho nebylo málo, tak žádní neurotičtí sousedi široko daleko, takže můžete vyhrávat jak dlouho a jak moc chcete. To všechno společně s jedinečnou dramaturgií dělá z Výzkumáku senzaci nejen našeho regionu.

Stejně, jako měl Výzkumák štěstí na svou polohu a sousedy, tak měl kliku i na své provozovatele. Nemohl si přát lepší. Dana Morávka, který už čtrnáct let pořádá suverénně nejprogresivnější hudební festival v celé České republice Shotgun a má přehled o současné elektronické scéně jako málokdo a Míru Holuba, někdejšího principála dnes už kultovního libereckého baru Stereo, bez kterého není myslitelná snad žádná jen trochu významnější akce ve městě. Co tyhle dva ostřílené ambasadory moderní kultury vedlo k tomu, pustit se do nejistého dobrodružství se šťastným koncem, Výzkumák?

„Chtěli jsme, aby i Liberec měl konečně moderní multižánrový prostor, jaký dnes najdete téměř všude na světě,“ odpovídá rychle a stručně Dan Morávek. „Bohužel ale žijeme v Liberci, kde kultura nikoho nezajímá a nikdo ji až na vzácné výjimky nechce podporovat,“ dodává. „My jsme měli štěstí, že jsme pro náš projekt našli pochopení a podporu u vedení Libereckého kraje v čele s hejtmanem Martinem Půtou.“ I tak si ale kluci museli projít několikaměsíční administrativní martyrium, na jehož konci ale čekala zasloužená odměna v podobě prostoru, který skýtá netušené možnosti.

A to nejen pro jeho provozovatele, ale také pro řadu dalších lidí z celého regionu, kteří na podobný prostor zde čekali jako na dar z nebes. „Jsem moc rád, že se nám za tu krátkou dobu, co Výzkumák funguje, podařilo na něj napojit spoustu aktivních lidí, a uspořádat tak celou řadu zajímavých akcí,“ hovoří Dan na téma přínosu spolupráce s ostatními subjekty. „Taky máme velkou radost z toho, že k nám chodí čím dál tím víc mladých lidí, u kterých vnímám mnohem větší touhu po kvalitním současném umění než u předchozích generací.“

Mýlil by se ale ten, kdo by si myslel, že Výzkumák přitahuje jen lidi z našeho regionu. Nedokážu už ani spočítat, kolik lidí z Prahy se mě na „ten nový prostor“ ptalo a nadšeně se o něj zajímalo. Ani u toho ale nezůstalo a z Výzkumáku se pomalu ale jistě stává nová liberecká must-see atrakce, tentokrát ale konečně i taková, za kterou se nemusí stydět ani člověk s mozkem. Nemusíte být žádný jasnovidec, abyste pochopili, co lidi na Výzkumáku tak přitahuje. Čistý, minimalistický prostor, který ale zútulňuje spousta promyšlených detailů – u rampa, kino kout, náležitě kýčovitý osmdesátkový pinball, les obrácených deštníků u stropu, pečlivě vystřižené papírové instalace od Tomáše Ullricha nebo suverénně nejdelší a nejčervenější bar v Liberci. To všechno a ještě mnohem víc má na svědomí to, že si Výzkumák prostě a jednoduše zamilujete. Láska na první pohled.

Ale nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Diagnóza Výzkumáku je dobře známá – nejpozději na konci roku 2018 zavře brány, začne se rekonstruovat a vznikne v něm podnikatelský inkubátor. Tedy něco, co bude na míle vzdáleno tomu, na co jsme si tak rychle s láskou zvykli za posledních pár měsíců. Jak se s tímhle hořkým koncem vyrovnávají ti, kteří tuhle love story rozehráli? „I když už teď dobře víme, že Výzkumák skončí, naučili jsme se tady spoustu nových věcí a přišli na spoustu nových nápadů, které bychom v budoucnosti rádi zúročili v nějakém jiném, podobném prostoru a kde bychom pokračovali v tom, co jsme tady začali,“ překvapuje mě odhodlaným hlasem Dan. Když o tom ale později přemýšlím, tak docházím k závěru, že nemám sebemenší důvod to klukům nevěřit. A že se vlastně už začínám těšit na to, co bude, až tady Výzkumák nebude. Do té doby si ale jeho stále vyhlášenější ústavní péče pořádně dopřávejme – ať máme na stará kolena na co vzpomínat.