Rok republiky: Září

Nástěnný kalendář Rok republiky, který pro letošní rok plný významných osmičkových výročí vydal Liberecký kraj ve spolupráci s jedním z nejlepších českých komiksových autorů, Janem Bažantem, je natolik povedený, že jsem se rozhodl věnovat extra každému jeho měsíci. O tom, že se kalendář nelíbí jen mně, svědčí i jeho ocenění na veletrhu Reklama Polygraf v Praze, kde získal 1. místo v kategorii Podpora cestovního ruchu. O nás, bez nás. Mnichovská zrada. Slyšeli jsme to nejmíň tisíckrát. Ale co když to všechno je tak trochu jinak? Každý, kdo viděl film Ztraceni v Mnichově nebo četl knihu historika Jana Tesaře Mnichovský komplex, už ví, že ani v tomto případě nemusí být všechno černobílé. Další mýtus, který v souvislosti s Mnichovem o sobě tak rádi šíříme, je ten, že jsme se chtěli, ale nemohli bránit. Opravdu? A proč jsme teda potom neudělali to samé, co Jugoslávie? Její politická reprezentace také nejprve pod nátlakem podepsala dohodu o přistoupení k silám Osy (Německo-Itálie-Japonsko), to ale nijak nebránilo skupině vysokých důstojníků jugoslávské armády, aby hned dva dny nato uskutečnili vojenský puč a vládu svrhli. To rozzuřilo Hitlera natolik, že se bez vyhlášení války rozhodl takřka vzápětí Jugoslávii zlikvidovat. Vše začalo bombardováním Bělehradu, během kterého byla zničena veškerá infrastruktura a až 50 % místní zástavby. Netrvalo dlouho, vojska tehdejší jugoslávské monarchie kapitulovala a zemi si mezi sebe rozdělilo Německo, Itálie, Bulharsko a chorvatští Ustašovci. Ani to Jugoslávcům ale nezabránilo v tom dál bojovat. V zemi se rozzuřila občanská válka, ve které proti sobě na život a na smrt bojovali partyzáni, četnici, ustašovci a Němci. Výsledek? Téměř milion mrtvých. My jsme jich měli 88 000. Bránit jsme se mohli, ale nechtěli. Být to jinak, asi bych tady nebyl já a ani vy. To ale nic nemění na tom, že září 1938 bylo o nás a s námi.

Článek vznikl za podpory Libereckého kraje.