Rok republiky: Květen

Nástěnný kalendář Rok republiky, který pro letošní rok plný významných výročí vydal Liberecký kraj ve spolupráci s jedním z nejlepších českých komiksových autorů, Janem Bažantem, je natolik povedený, že jsem se rozhodl věnovat extra každému jeho měsíci. Květen se jen těžko může týkat něčeho jiného než konce II. světové války a s ním související osvobození Československa, ale také odsun drtivé většiny německy mluvících obyvatel. Na událostech, které jsou spojené s touto dobou, se dá víc než dobře dokumentovat, jak je historie složitá a rozhodně ne černobílá. Před rokem 1989 jsme se všichni učili o Velké vlastenecká válce, Rudé armádě a tanku č. 23 a jen velmi okrajově o tom, že část našeho území osvobodili Američané. Sudetští Němci byli krystalickým ztělesněním zla. Po revoluci se všechno ve stylu ode zdi ke zdi změnilo a byla řeč jen o tom, jak Plzeň osvobodil Patton a začali jsme zjišťovat, čím vším jsme se během odsunu provinili proti našim německým spoluobčanům. Kde je pravda? Těžko říct. Co si o hrůzách II. světové války mají myslet v takovém Rovensku pod Troskami, kde tragicky skončil příběh parašutistů z operace Antimony, ale jen pár dnů po skončení války také životy 365 německých civilistů, odzbrojených vojáků, žen a dětí, které postříleli Sověti společně s českými obyvateli města? Jak moc může mít člověk v událostech II. světové války jasno, když ví o pomníčcích členů československé finanční stráže, kteří byli v roce 1938 na mnoha místech našeho pohraničí zavražděni příslušníky Sudetoněmeckého Freikorpsu, ale zároveň zná příběh o tom, jak českoslovenští vojáci zavraždili nedaleko Josefodolské přehrady Alfreda Stumpeho jen proto, že měl na sobě bílé ponožky. Těžko říct. Snad jen, že válka je vůl.

Článek vznikl za podpory Libereckého kraje.