Profesionálové x ČSSR

Legendární britský seriál Profesionálové určitě všichni znáte a milujete. Pokud snad náhodou ne, tak čtěte klidně dál, protože ve finále to, co se dozvíte, vypovídá vlastě úplně o něčem jiném. Je to totiž další důkaz o tom, jak byl socialismus totálně k nežití, i když se vám někdo snaží tu a tam namluvit něco jiného.

Bodie, Doyle a Cowley se objevili celkem v 57 epizodách, které se ve Velké Británii v premiéře vysílaly v letech 1977–1983. Dá se považovat za víc než větší zázrak, že se dobrodružství těchhle víc než cool týpků z CI5, dostala i na obrazovky v tehdejším socialistickém Československu. Jenže když se na ten zázrak podíváte dnešníma očima, ani omylem vám nijak zázračný nepřijde. Nejenže komunisté u nás nechali odvysílat pouhých 21 dílů, ale navíc nám je pustili v hodně nepravidelném rytmu. Nebo vám snad přijde dvouletá přestávka mezi jednotlivými díly ok? Jen jednou se stalo, že šly dva díly týden po sobě jako v UK, asi dvakrát jednou za čtrnáct dní a zbytek se pohyboval od měsíčních až po roční mezery! Tragikomičnost celé situace nejlíp vystihují dva díly, které se komunistům nějakým nedopatřením podařilo pustit v pořadí hned po sobě, tak jako v UK. Zatímco ale tam je od sebe dělil týden, u nás to byl rok!

To vše bylo ještě dovedeno do dokonalosti různými vysílacími časy v odlišné dny, hodiny a programy. Nemluvě o tom, že se některé díly u nás tehdy vysílaly i s desetiletým zpožděním oproti jejich britské premiéře. Když si uvědomíte, že to bylo v době, kdy až na velmi vzácné výjimky neměl nikdo video a chytrá televize byla hodně vzdálenou hudbou z budoucnosti, začnete litovat tehdejší televizní diváky (mě taky!) ještě mnohem víc. Měli jste pouze jednu jedinou možnost, jak Profíky vidět. Kdo zapomněl, přišel pozdě, usnul, nebyl doma nebo se mu porouchala televize, měl smůlu. Respektive musel si počkat nějakých deset let – aniž by to v té době věděl – až po revoluci poběží všechny díly týden co týden pěkně za sebou. Když se tak stalo, nestačili jsme se divit. Nejenže jsme konečně mohli vidět i zbývajících 36 dílů, ale taky jsme zjistili, že ty, co k nám komunisté milostivě pustili, ještě nechali odvysílat totálně na přeskáčku, v naprosto jiném pořadí, než měly běžet.

Jestli vám to už tak přijde jako dost velkej bizár, buďte v klidu, ještě jsme zdaleka neskončili. Jako třetí se v tehdejším Československu odvysílal třináctý díl z první série. To by nebylo vzhledem k již zmíněným okolnostem nic divného, kdyby se nejednalo o díl Klansmen, který dostal ve Velké Británii ban a nikdy se tam v televizi neodvysílal. Důvodem byl jeho údajný rasismus, což ale naopak plně vyhovovalo našim komunistickým cenzorům, aby mohli národu ukázat, jak jsou ti západní imperialisté proradní a zkažení. Aby výsledný efekt ještě umocnili, vystřihli komunisté z dílu několik scén v samotném závěru, při kterých vyjde najevo, že vražedné útoky proti Afroameričanům organizovali sami Afroameričané, nikoli tamní náckové, jak to po téměř celou dobu epizody Klansmen (u nás v překladu jako Člen klanu) vypadalo.

Na další poměrně výraznou, ale stejně tak důkladně utajenou československou stopu v seriálu Profesionálové narazíte v dílu Zabiják s dlouhou rukou / Killer with a Long Arm. Costu, hlavu řeckých teroristů, kteří si do Anglie pozvou nájemného vraha, aby během wimbledonského finále zastřelil řeckého krále, hraje jakýsi Milos Kirek. Jeho pravé jméno ale bylo Miloš Kučírek, který v roce 1968 už jako člen legendárního Činoherního klubu odjel studovat angličtinu do Londýna. Po srpnové okupaci v Británii ale už zůstal a také tam působil jako herec. Jeho osoba ale evidentně komunisty moc nedráždila, když právě díl, ve kterém hrál, bez problémů odvysílali. Pro jistotu ale přece jen Milose v titulcích přejmenovali na Nicolase… V Profesionálech se Miloš Kučírek objevil ještě jednou, a to jako bulharský agent v dílu Mylný předpoklad / Dead Reckoning. Na ten jsme si ale z výše uvedených důvodů museli počkat až po revoluci. Toho se ale Miloš Kučírek už nedožil, když v roce 1993 zemřel ve věku 46 let na AIDS.

Seriál Profesionálové je také u nás často vydáván za příklad vrcholného českého dabingu. A je pravda, že asi málokdo z nás si dokáže představit, že by Doyle mluvil jinak než jako Karel Heřmánek, Bodie jako Petr Oliva a Cowley jako Otakar Brousek nejstarší. Ale chyba lávky! V epizodách, které u nás běžely za socíku, mluvil Doyla Alois Švehlík a Cowleyho Jiří Adamíra. A aby toho nebylo málo, tak v úplně prvními dílu, který u nás běžel – původně Když přestala vedra / potom Když se ochladí / v originále When The Heat Cools Off – daboval Doyla Martin Štěpánek. Ale krátce na to se rozhodl emigrovat, takže komunisté museli narychlo shánět nový hlas. Myslím, že kdyby autoři seriálu tušili, jakému chaosu tady bylo vystaveno jejich dílo, věnovali by nám minimálně jednu epizodu. I když to se vlastně stalo, když nechali hned ve dvou dílech prohánět agenty KGB po Londýně ve škodovkách (Škoda 120 LS Super Estelle a Škoda 110 R). Tyhle díly Profesionálů nám ale soudruzi, stejně tak jako ty ostatní s různými prohnanými padouchy z komunistických rozvědek, tehdy samozřejmě nepustili.

Na jejich obranu je ale potřeba uvést, že ani v sousedním a svobodném Západním Německu to neměli Profesionálové jednoduché. Také tam byla totiž na Die Profis uvalena cenzura, a neodvysílalo se tak 16 dílů. Veřejnoprávní ZDF jako důvod tehdy uvedla, že tyto dílo byly „příliš brutální, měly technické a dramatické nedostatky nebo se příliš obšírně zabývaly anglickými podmínkami“. A které že to byly díly? Samozřejmě Člen klanu / Klansmen, ale třeba taky Kde končí džungle / Where The Jungle Ends, V obležení / Close Quarters nebo Liščí doupě na střeše / Foxhole on the Roof – tedy epizody, které v socialistickém Československu byly odvysílány. Oproti tomu se jak kapitalistická, tak i komunistická cenzura shodly na banu pro Ve veřejném zájmu / In the Public Interest, Starého psa novým kouskům nenaučíš / Old Dog With New Tricks nebo Na dva pokusy / Long Shot. A stejně jako u nás, tak i v Západním Německu neunikly zásahům cenzora ani odvysílané epizody. A tak třeba Marikka v Obětním beránkovi / Fall Girl nepochází z NDR, ale blíže neurčeného státu východního bloku a Biermann nejenže není bývalým velitelem koncentračního táboru, ale pro jistotu byl přejmenován na Beckmanna, aby nedošlo k záměně s Wolfem Biermannem, disidenta vypovězeného v roce 1976 z NDR, jehož otec byl během války popraven v Auschwitz. Bez zajímavosti jistě není ani to, že seriál se u nás tehdy začal vysílat téměř o dva měsíce dřív než v Západním Německu. Náskok jsme ale kvůli nepravidelným vysílacím časům dalších dílů hodně rychle ztratili.

Tak až si zase v poklidu pojedete na Netflixu nebo HBO nějaký ten seriálový maraton, věnujte tichou vzpomínku dobám, kdy jste na další díl vašeho oblíbeného seriálu museli čekat i dva roky.