O instalatérech (ale vlastně hlavně o politicích)

Najít dnes dobrého instalatéra – stejně tak jako jiného šikovného řemeslníka – se rovná ne zrovna úplně malému zázraku. Všichni sháníme takového instalatéra, který bude šikovný, bezchybně nám spraví / postaví co potřebujeme, nebude moc drahý, ideálně po sobě uklidí a nebudeme na něj muset čekat celou věčnost. Pokud se při tom všem ještě bude usmívat a prohodí sem tam nějaký vtípek, máme před sebou instalatéra snů. Jak někoho takového sehnat? Ideálně, když dostaneme tip od někoho známého nebo získáme reference, které nám prozradí, co dotyčný instalatér má už za sebou a jak moc s ním byli jeho zákazníci spokojení. Nevím o nikom, kdo by chtěl instalatéra, o kterém se ví, že nedokáže spravit ani protékající záchod. Přesto se najdou takoví, kteří se rozhodnou mu dát znovu šanci. Mohou vzít jed na to, že ani u nich to po jeho návštěvě nedopadne jinak. A ještě se k tomu dozví pomluvy na všechny ostatní kolegy a žvásty o tom, jaké jste měli štěstí, že jste si vybrali nejlepší instalatéra na světě. Prostě takový doktor Cvach mezi řemeslníky. Stejně dobrodružně si počínají lidé, kteří si vyberou instalatéra, aniž by o něm měli jakékoli reference nebo pro kterého se bude jednat o jeho vůbec první zakázku. To samozřejmě může dopadnout dobře a budete nadmíru spokojeni, ale taky se z toho může stát pěkný průšvih. Jsem také přesvědčen o tom, že nikdo z vás by si nevybral takového instalatéra, o kterém je známo, že své zákazníky bere na hůl. O to víc je zajímavější, že zatímco při výběru instalatérů nebo jiných řemeslníků si počínáme víc než zodpovědně a vybíráme jen takové, které předchází dobrá pověst, u politiků nám to často bývá tak nějak jedno. Přitom jde při vší úctě o mnohem víc než jen o spravené trubky a hadice. Nemyslíte, že by bylo už konečně na čase začít naše politiky vybírat stejně zodpovědně, jako to děláme u instalatérů? Začít můžeme hned teď v pátek a sobotu při komunálních volbách.