Neus

Jizerská padesátka je závod závodů, který bude mít náš region už navždy vepsaný ve své DNA. Najdete v něm totiž úplně všechno, co k nám neodmyslitelně patří. Jizerské hory, sníh, horolezce, kteří našli smrt daleko od svých domovů v Peru nebo zdejšího pábitele Gustava Ginzela, který účastníkům prvního ročníku osobně vyšlapal stopu na sjezdovkách. Moc si vážím toho, že přesně padesát let od konání prvního ročníku legendárního závodu může být součástí jeho výjimečného příběhu i můj blog. V rámci společného projektu Jizerská 50 x jizerské *ticho vám představíme zajímavé osobnosti, o nichž jste s velkou pravděpodobností nikdy neslyšeli, pro které jsou ale lyže a sníh něco víc, než jen nechutně dlouhá přestávka mezi podzimem a jarem.

Designér Jakub Neufuss už několik let patří k tomu nejlepšímu, co současná liberecká scéna dokáže nabídnout. Ať už se jedná o projekt Jizerský šperk, ve kterém společně se svým kolegou ze studia Skubb, Honzou Salanským, představují pro tento region tradiční, ale zároveň osobité spojení dřeva a skla nebo nově o jeho vlastní kolekci brýlí Neus, která je hlavním důvodem, proč se dostal do našeho výběru. Své originální brýlové obruby totiž nevyrábí z ničeho jiného než ze starých lyží a snowboardů! „Když jsem se před pár lety rozhodl, že vyměním čočky za brýle, obešel jsem asi padesát optik, ale nikde neměli nic, co by se mi líbilo. Nakonec jsme nějaké brýle sehnal, moc mi ale neseděly a celkem rychle jsem je i zničil.“ Nebylo na co čekat. Nadešel čas pro „lyžařské“ brýle.

Láska ke všemu, na čem se dá jezdit po sněhu, byla ostatně i hlavním důvodem, proč se rodák z Prahy rozhodl nadobro přestěhovat z Hradce do Liberce. Nikde jinde vás totiž MHD nedoveze až přímo k vleku. A nejen u nás. Říká se, že v Evropě jsou taková města jen dvě – Innsbruck a Liberec. Škoda, že to je také to jediné, v čem se můžeme s tyrolskou metropolí srovnávat. Ještě jedna výjimka by tady ale přece jen byla. Neus. Brýle z lyží! Každá obruba, kterou Jakub vytvoří, je originál šitý přímo na míru svému budoucímu majiteli. „Ještě předtím, než začnu brýle dělat, potřebuju člověka, který si u mě brýle objednal, blíž poznat,“ přibližuje Jakub proces vzniku obrub. „Zajímám se o to, co dělá, co ho baví, jak tráví volný čas. Jedině tak dokážu vytvořit brýle, které budou nejen originální, ale stanou se také nedílnou součástí jeho osobnosti.“ Lehce se vám tak může stát, že když jezdíte rádi na kole, objeví se vám na brýlích symbol řetězu nebo najdete uvnitř nožičky tuhu. Všichni, co rádi kreslí, jistě zbystřili svou pozornost.

Pokud si brýle Neus objednáte, velký zážitek vás tak čeká nejen při jejich převzetí, ale už na samém začátku, když si budete s Jakubem jen tak povídat. Vše se totiž podle všeho odehraje ve studiu Skubb, které už několik roků sídlí v naprosto úžasném prostředí vratislavického pivovaru. „Jednou jsme tam jeli vrátit sudy a když jsme to tam viděli, bylo nám hned jasné, že se tam přestěhujeme,“ vzpomíná Jakub na své první setkání s pivovarem, který svou lehkou omšelostí stále působí dojmem, že se odněkud vynoří Václav Havel. „Je tady všechno, co potřebujeme pro svou práci – klid, když se podíváš z okna, vidíš stromy, starý baráky, na který od války nikdo nesáhl.“ Z areálu pivovaru je také neopakovatelný výhled na Ještěd, který je přímo proti vám. „A taky neopakovatelná vůně, když se vaří pivo,“ dodává ještě Jakub.

Samostatnou kapitolou vratislavického pivovaru je pak jeho vrátnice, která Jakubovi slouží jako taková hodně netradiční recepce. Její ospale se otevírající tovární závora spolehlivě chrání nejen před nezvanými hosty, ale také před uspěchaností dnešního světa. Přesně to, co Jakub tak moc potřebuje pro svou práci. I když jednou byla závora i na něho příliš pomalá. „Myslel jsem, že se zvedne dřív, než projedu autem, ale nějak jsem to neodhadl a závoru zahrádkou přerazil.“ Svůj neuvážený shon ale Jakub brzy napravil a vratislavický pivovar od té doby zdobí stylová červenobílá závora. Vrátnice rozlehlého areálu má ještě další své výhody. „Když chci zjistit, jestli má pivovarská hospoda otevřeno, zavolám na vrátnici a hned vím, na čem jsem,“ přidává Jakub další důvod, proč je super bydlet v pivovaře. „Nebo se mi nikdy nestane, že by mi neměl kdo převzít poštu.“

Čas jako kdyby se zastavil také v uvnitř samotného studia Skubb, kde navíc najdete nekonečné množství nádherných zbytečností, které Jakub nasbíral kdoví kde. Je jich tolik, že absolutně netuším, které dřív vyfotit. Ještě štěstí, že fotografka Anička Kopková má svůj ateliér hned vedle, takže se v té záplavě roztodivností orientuje o poznání lépe než já. „Je pravda, že věci dost hromadím,“ přiznává Jakub. „Jsem takovej vetešák.“ Kromě studia v pivovaru najdete Jakuba nově také na Technické univerzitě, kde má na starosti tiskařskou dílnu. Navazuje tak na svůj podle všeho nikdy nekončící vztah s libereckým akademickým prostředím, které ho přitahuje svou neopakovatelnou tvůrčí a inspirativní atmosférou. To všechno, a ještě mnohem víc, najdete také pěkně pohromadě v Jakubových brýlích z lyží Neus. To už je hodně důvodů pro to, si je co nejdřív pořídit.

Jizerská 50, 16. – 18. února 2018, Bedřichov.