Melt! 2018

Znáte takový ten pocit, když se někam hodně dlouhou dobu těšíte a když se tam konečně dostanete, tak je to přesně tak, jak jste si představovali a ještě mnohem lepší? Já teda moc ne, protože jsem takových okamžiků ve svém životě moc nezažil, ale Melt! byl rozhodně jedním z nich. Na tenhle německý festival, podle mého názoru vůbec jeden z nejlepších a nejinspirativnějších vůbec, jsem se chystal už hodně roků, ale pokaždé mi to ze spousty různých důvodů nevyšlo. A já mohl jen tak na dálku sledovat line-up, který byl pokaždé naprosto bezkonkurenční. Až letos to konečně vyšlo. A moje milovaná Florence jako hlavní headliner! Kromě Bilbaa letos v létě její jediný koncert v Evropě. Ale jel bych i kdyby tam nebyla. Těšil jsem se tam totiž úplně na všechno. Třeba na krátkou a pohodlnou cestu. Přímým vlakem z Liberce do Drážďan, potom dalším přímým vlakem do Lipska a tam už jen půl hoďky S-bahnem do Gräfenhainichenu. Tam se Melt!, obklopen téměř ze všech stran jezerem Gremmin, už téměř dvacet let koná. Všudypřítomné obrovské těžební stroje dávají ale tušit, že to kdysi tak malebné nebylo – až do roku 1991 tam byly obrovské povrchové doly na hnědé uhlí. Nic z toho ale už naštěstí neplatí, a tak máte dojem, že jste uprostřed nějaké vyhlášené rekreační oblasti. K tomu přidejte super line-up, spoustu lidí, skvělou atmosféru a perfektní organizaci a nemůže vám vyjít nic jiného než nejlepší fesťák široko daleko. Když se k tomu ještě navíc přidá super počasí, nemůže to mít a ani nemá chybu. Jediné, co vás zamrzí, že něco podobného nikdy nezažijete u nás. Ale čert to vem, když je to na Melt! tak blízko. Tak zase za rok!

Článek vznikl za podpory Sparkasse Oberlausitz-Niederschlesien.