Mé vlastní já – oficiální trailer (HD)

Milan Cais, zpěvák a bubeník skupiny Tata bojs, ale také sochař a výtvarník, měl na nedávné vernisáži své výstavy Několik problémů najednou v galerii Cube x cube v Kryštofově údolí moc zajímavý a dost osobní proslov. Mluvil hlavně o nesnadné etapě svého života, kterou si posledních pár let musel projít a při té příležitosti se také zmínil o tom, jak unavující je pro něho mít kolem sebe tolik lidí s velkým egem. “Když vejdou do místnosti, nejdřív se objeví jejich ego, pak dlouho nic a potom až oni,” uvedl na adresu svého profesního okolí Cais. “Protože je znám, tak už vím, že to jsou většinou fajn lidi, ale prokousávat se tím jejich obrovským egem je pro mě strašně unavující.” Když jsem o tom potom přemýšlel, došlo mi, že to úplně stejně funguje i se zbytkem naší společnosti. S tím rozdílem, že místa ega je většina z nás zabalena do spolehlivě nepropustné vrstvy blbé nálady. To, co tak trefně kdysi pojmenoval Václav Havel, bohužel neustále platí. Taky jste si všimli, jak se v téhle zemi vlastně nikdo neusmívá? Ne, rozhodně nechci, abychom tady najeli na americký model věčného úsměvu na antidepresivech, ale je vážně unavující dívat se na ty neustále zpruzené ksichty. Přitom až na vzácné výjimky platí, že většina takových lidí je moc fajn, jen to tak nějak neumějí nebo nechtějí dávat najevo. Kdo ale má čas na to se každým takhle pracně prokousávat? Nebylo by lepší světu kolem sebe říct, že jsme vlastně fajn? Možná by to mohla vyřešit nějaká placka s nápisem Jsem fajn, jen to na mě není vidět. Nebo se s okamžitou platností přepnout do módu Trailer, který bude okolí ukazovat ty nejlepší pasáže z nás. V takovém případě samozřejmě hrozí, že se nám u některých lidí stane, že po skvělém traileru bude následovat špatný film, ale myslím, že za to riziko to stojí. Tak co, nezkusíme to hned zítra? Trailer k filmu Mé vlastní já? Komu by se to zdálo moc těžké, mohl by pro začátek zkusit jen teaser.

Petr Vondřich