Císařův pekař – Pekařův císař

Tipnul bych si, že slavný film s Janem Werichem v hlavní dvojroli, viděl každý z nás tak nejmíň desetkrát. Pekař Matěj se ukáže jako mnohem vitálnější a schopnější vládce než marnotratný, záhalčivý a věčně nerozhodný panovník Rudolf II., dokáže se vypořádat s proradnými dvořany, a nakonec s pomocí Golema zajistí blaho pro všechny. Je to jenom můj pocit nebo přijde i vám, že příběh této pohádky se jako voliči opakovaně snažíme promítnout i do našeho politického života? Naším Svatým grálem se tak stal člověk z lidu, který oplývá zdravým selským rozumem a vše vyřeší k naší plné spokojenosti. Opravdu ale věříme tomu, že je možné, aby někdo bez jakýchkoli zkušeností s vládnutím nebo ještě lépe řečeno správou země, něco takového dokázal? Evidentně ano, stačí, když se podíváme, koho všeho jsme si byli schopni od roku 1989 už zvolit. Jak je možné, že opakovaně svěřujeme naší zemi někomu, o jehož schopnostech vládnout nevíme vůbec nic? Jak je možné, že si v této věci počínáme tak ledabyle, když v ostatních případů se chováme nanejvýš opatrně a než učiníme definitivní rozhodnutí, strávíme několik dnů hledáním podpůrných informací? Nebo mi snad chcete tvrdit, že si váš hotel pro dovolenou vyberete jen tak? Že si ho nejdřív pěkně neprověříte na booking.com, TripAdvisor nebo kde ještě? Kolik odborných portálů a diskusních fór prolezete skrz naskrz předtím, než si koupíte vaši novou televizi nebo dokonce auto? V dnešní době, která je doslova posledlá pečlivým vyhledáváním informací o čemkoli a komkoli, si zkrátka na blind nikdo nic už nepořídí. S jednou jedinou výjimkou – při jakýchkoli volbách. Tam nám najednou je úplně jedno, koho si vybereme. Potom se ale nedivme, že nám vládnou lidé, kteří jsou schopni přirovnat vynucené odstoupení poslance Ondráčka s justiční vraždou Milady Horákové. Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.