B jako Brouk. B jako Babka. B jako burani.

Když jsem před pár lety pobýval dlouhodobě v zahraničí, pronajímal jsem v Jablonci svůj byt. Měl jsem štěstí na podnájemce, všichni to byli slušní a čistotní lidé, takže byt jejich přítomností nijak neutrpěl. Poslední pán, který tam bydlel, se dokonce rozhodl, že mi byt zkrášlí. Asi to mělo být překvapení, a tak mi tom ani neřekl. Na zdi mi visely dvě signované velkoformátové fotografie, které mi věnoval můj kamarád, fotograf Salim Issa. Pánovi se nelíbily, a tak na ně prostě nalepil nějaké tapety z Bauhausu nebo odkud. Nemusím vám snad ani říkat, jak mi bylo, když jsem to po svém návratu zjistil. Stejně nepříjemně překvapený jsem byl ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že se pan Puchta rozhodl sundat nápis Brouk+Babka a místo něj tam dát název svého nového obchodu Snowbitch. Zatímco ale u mého bytu jsem přišel k úhoně jen já, na kulturní památce v samém centru města to hrubě poškodilo nás všechny. Respektive 1 % lidí v Liberci, kterým není lhostejný osud našeho města. Těm zbývajícím 99 % je to naprosto jedno. „Nějakej nápis! Vaše starosti bych chtěl mít! Intoši! Hipstři! Vemte si lopatu a běžte pořádně pracovat!“ Samostatnou kategorií jsou potom lidé, kteří se rozhodli výměnu nápisu obhajovat. Je tragikomické, že jejich argumenty se velmi často nápadně podobají těm, které zaznívaly v době bourání obchodního domu Ještěd. „Zastaralý, nepraktický, buďte rádi, že to vůbec někdo koupil a chce to zvelebit.“ Tak přesně tenhle přístup udělal z Liberce, po Berlíně a Vídni kdysi nejvýznamnější metropoli střední Evropy, ospalou provinční díru. Je mi do breku, když vidím, co všechno v Liberci zanechali jeho původní němečtí obyvatelé, co dokázali vytvořit lidé kolem Hubáčka a co zbyde po nás. Babylon, terminál na Fügnerce, budky na autobusáku, Rochlice, satelitní městečka, Palác Syner. A teď Snowbitch. Když o tom tak přemýšlím, ten nápis je vlastně super a měl by tam zůstat. Přesně nás totiž charakterizuje. Snowbitchies.

Petr Vondřich